Září 2017

PO DLOHÉ DOBĚ ZASE ZDE

5. září 2017 v 13:41
Tak jsem zase zde.Ano..Vím že jsem na jedné noci čtrnáct dní nebyla.Příčinou toho všeho možná bylo i to,že jsem očekávala nějaké komentáře a ohlasy v anketách,kterých jsem se nedočkala.Další příčinou byli možné deprese.Které jsou pořád,akorát je to někdy lepší a někdy zase těžší.
Je toho hodně,co mám v hlavě.Na "LIDÉ" se mi ozval jeden kluk,jmenoval se Karel,se kterým jsem si potom i psala na FB,ale byl divnej.Po pár dnech jsem to s ním ukončila.Jeden z důvodů byl takový,že zkrátka mám stejně pořád v hlavě Ondru.
Řekněte mi..Co to je dneska za dobu,že na první rande jezdí holky za klukama???Když kluk chce,at za ním přijede baba.Není to trošku divné???Nějak se k tomu ten Karel neměl aby za mnou přijel.To byl taky jeden z důvodů proč jsem to ukončila.
Asi 23tího jsem si udělala takovej piknik v posteli jako jsem to dělala kdysi s Rabbitem.Jak už jsem psala ve článku s názvem "BILL,FANYNKA A MOJE VYJÁDŘENÍ",Rabbit byla Ondrova přezdívka,kterou jsem mu vymyslela.Tak jenom abyste vždycky věděli,že když bude psané na blogu něco o Rabbitovi,že je to Ondra.Ten piknik ale probíhal poněkud trochu jinak.Ano,byla jsem zahrabaná v peřinách a na proti sobě puštěný na notebooku film "Nedotkutelní",náš nejoblíbenější film.A tak jsem se při tom pikniku vracela do vzpomínek.Vnímala jsem svoje pocity.I ten film,jaké pocity ve mě vyvolává.Ale piknik byl jiný v pár věcech a vlastně i možná zásadních věcech.Když jsem se na Nedotknutelné dívala s Ondrou,byli jsme spolu zahrabaní v peřinách,jedli,pili (třeba Colu) a kouřili u toho filmu.A ta nejzasadnější věc..Cítila jsem jeho tělo,jeho doteky a věděla,že když se na něj podívám tak je vedle mě on,ten kterého miluju a který miluje možná i mě.Víte..U něj to bylo složité.Měl období,kdy mě miloval,potom zase míval období,kdy byl chladný,odměřený..No nicméně jsem ale vzpomínala na časy,kdy jsme se strašně milovali.I on mě.
Nedá se slovy popsat,jak jsem se cítila.Bylo to..Jako kdyby to ani nikdy nebylo možné.To,že jsem se takhle zahrabaná v těch peřinách na tento film dívala s ním.Cítila jsem strašný smutek,možná i prázdno a příjde mi až strašidelný ten pocit,že to byl náš společný nejoblíbenější film a ted jsme každý úplně někde jinde,já se na ten fim dívám a on o tom ani neví.Měla jsem pocit,jakoby už žil úplně jiný život a už zapoměl,nevěděl,nebo si snad už ani nepamatoval co jsme spolu prožili.Například právě ty pikniky u těch Nedotknutelných.I ten film.